Září 2013

psychopath? maybe

30. září 2013 v 15:54 | Rai. |  diary
Říkala jsem, jak strašně moc článků mám v rukávu. Minulou noc jsem dostala nápad na nový článek. Nikdy jsem nemívala noční můry a byla jsem za to celkem ráda. Ze soboty na neděli jsem ale usnula až kolem 5. hodiny ráno. Asi do 2 jsem byla na notebooku a pracovala na blogu. Normálka. Pak jsem se teda rozhodla jít si lehnout, abych ráno vůbec vylezla z postele. Ráno. Ještě dlouho jsem měla rožlou lampičku a byla na mobilu, sluchátka v uších a ze zoufalství jsem hrála Ninja Fruit. Nakonec mi ale víčka začly padat, tak jsem mobil se sluchátky odložila a zhasla světlo.

V tu ránu jsem uslyšela praskání na půdě a kroky. Přesně nad mým pokojem. Přetočila jsem se na břicho a peřinu obalila všude kolem sebe, kdyby na mě někdo útočil a chtěl mě ukousnout kus těla, nepovedlo by se mu to, to vám garantuju. Další následovalo zavrzání mého křesla, přesně jako když si na něj sedám. Rychle jsem se na něho podívala a jenom jsem viděla přes pokoj přelétnout stín.

the 'queen' is back

28. září 2013 v 22:39 | Rai. |  diary
No ty brďooo, je až k neuvěření, jak dlouho mi to pozastavení vydrželo. Teď to myslím vážně. Jindy jsem vydržela mít blog pozastavený 2 dny. Nejdéle. Ale velká návštěvnost (vletím dneska odpoledne do nastavení a toplist svítí číslem 42 :O), krásné komentáře a moje superuvědomění mě přinutili blog zase obnovit. Bez návštěvnosti to není ono, a pozastavením kvůli nepodstatnému pozadí stránky rozhodně nové návštěvníky nezískám. Toť mé superuvědomění. Takže, máte mě zpět. Samozřejmě s kupou novinek, které sem v nejbližší době všechny vykydám. Typovala bych to tak na 10 článků? Možná.


I don't know what to do!

23. září 2013 v 16:23 | Rai. |  diary
Je mi hanba psát to do deníčku, ale kam jinam? Může být sakra takhle někdo zoufalej jen proto, že mu zrovná nejde uděla normální design? Může, já. Už tady sakra nový byl, líbil se mně, ale asi tak pár minut, než jsem se na blog pořádně podívala a zjistila že je to hrůza. Přemýšlím, že skončím. Jakmile mi nesedí design, znenávidím blog. Ale tohle je první blog, který miluju a nechci se ho vzdávat (právě jste světky naprosto zoufalé adminky). Několik lidí mi napsalo, že všechny designy vypadají dobře. Ať si říká kdo chce, co chce, mně se prostě moje deisgny nelíbí. A proč vlastně píšu tenhle článek? Já nevím! Asi doufám, že ho dopíšu, otevřu si program a vyrobím luxusní design. Hh, kéž by. Jen vás chci upozornit, abyste se nedivili, kdyby se tu náhodou objevilo bílo. Momentálně nemám daleko k seknutí s blogem :)
Rai.


EDIT: 22:09

PRÁVĚ JSEM SE ROZHODLA. POZASTAVUJI NA DOBU NEURČITOU

Takhle "na dně" jsem s blogem ještě nebyla. Mám riyoku ráda, nechci skončit. Měla jsem toho strašně moc v plánu a mrzí mě to. Chci se vrátit a vrátím se. Nevim kdy, ale určitě jo. Na vaše blogy budu chodit i nadále, občas zanechám i komentář (doufám), ale zkrátka potřebuju delší pauzu. Doufam, že budu i nadále patřit k vašim oblíbeným blogům, až se vrátím :)

Abnormal person has an abnormal life.

21. září 2013 v 9:06 | Rai. |  diary
Právě se mi na záda lepí nenažraná kočka, která si myslí, že když se o mě párkrát otře, že já hned vyskočím a narvu jí další dávku z těch jejích předražených kitekat kapsiček. Ale stejně je to miláček. Pokud teda nedonese před vchodové dveře mrtvého krtečka, myš, nebo nějakou vnitřnost jako poděkování za to, že u nás může bydlet a že ji krmíme. Milá to kočka. Nechci ani vědět co to prase po nocích dělá. Dnešní ráno bylo nádherné (proč o tom kecám?). Probudila jsem se kolem 8.h a hned jsem vyskočila na posteli (dobře tak mátožně jsem se zvedla) a vykoukla z okna ven. Bylo jasno, pod kopcem se válela mlha a když jsem okno otevřela, bylo tak čerstvo. Ach, podzimní rána. Nevadí, že podzim ještě skoro nezačal, ale já už ho tak beru. Dřív byl podzim moje nejmíň oblíbené období. Všude jen hnědo, bez trávy, bez zeleného listí, zima, déšť, bahno, horečky (:D). Ale blog mi úplně změnil názor. Většina blogerek má ráda podzim, co jsem se tak dočetla. Nechápala jsem je. Teď? Bože miluju podzim! :D No dobře, uklidníme se. Svetr bych si na sebe nikdy dřív nevzala. Teď už mám ve skříni 4 (fakt strašně hodně -__-), z toho jsou mi jen 2 :DDD Ale nevadí. A to počasí hlavně. Čerstvý vzduch, déšť za svitu slunka, duha, barevné lesy, mlha. Ze mě sakra ještě bude spisovatel. No dobře, asi nebude no. Dost už o tom. Prostě jsem vám chtěla říct, že už taky miluju podzim a že mám otravnou kočku.
Pokračujeme dál. Mám dole sádru. Ne, nezvolejme hurá. Sundala jsem si ji sama, ale neříkejte to prosím mým rodičům, děkuji. Včera mi umrtvila ten zlomený prst, neměla jsem v něm cit. Tak jsem si řekla, že si tu sádru nějak posunu a třeba to zabere. Jenomže jsem ji posunula do takové fáze, kdy nešla ani posunout zpátky a ani ji stáhnout z té ruky. Prostě se zasekla.. Neměla jsem jinou možnost (jasněžě měla, mamka by mě to dokázala vrátit zpátky), než pořádně zabrat, zlomit si málem zápěstí a sádru z ruky sundat. Bože můj to byla úleva! Ale jen na chvilku, než jsem zmerčila zlomený prst. Moje narušená a chudinka oslabená psychika to nezvládla a mně se udělalo nevolno. Navíc mám celou ruku jaksi vychrtlou, lezou mi z ní kostičky.
Za chvíli pojedeme do nemocnice a nejspíš (určitě) mi to zase zasádruje. To zase bude mít ta paní sádrovnice keců. Minule mi řekla, že mě odstřelí, když jsem ji donutila aby celou sádru rozstřihla, protože mě tlačila na kůstku. Princeznička prostě :DD Takže doufám, že tam sádrovnice jménem Alenka Cibulková, jak jsem vyčetla na její kartě, dneska nebude. Bože, vysliš mě. Danke schön.

A poslední novinky v kostce: Musela jsem změnit desing, jelikož jsem magor, jsem zoufalá, protože se mi nedaří udělat žádný dobrý, takže se tady asi teď v jednom kuse budou měnit designy. Pohádala jsem se s nejlepším kamarádem, zrovna ve škole, nebavila jsem se s ním, napsal mi dlouhý dopis (na papír ohh :O :DD), včera jsem si s ním promluvila, udobřili jsme se, zase jsme nejlepší kamarádi (po jednodenní pauze), jsem šťastná. Miluju Naruta, už tam jde do tuhého, včera jsem se neduržela a podívala jsem se na 2 díly, idkyž mám čekat na kamarádku, která mě asi teď zabije (never mind), miluju Sasukeho, miluju Itachiho, miluju Sasoriho, sere mě Deidara. O čem kecám že? :DD Naruto pánové, NARUTO! Hlavně miluju sebe za to, že jsem jednu skvělou blogerku nakopala k tomu, aby taky začla Naruta sledovat. Ona sice anime sledovala už předtím, ale předvčerejškem mi řekla ať jí doporučím dobré anime. No co myslíte, že jsem doporučila? :D Jsi moudrá žena, jenom nevím, jestli můžu zmínit tvoje jméno :( :DD


Say something!

17. září 2013 v 16:35 | Rai. |  diary