psychopath? maybe

30. září 2013 v 15:54 | Rai. |  diary
Říkala jsem, jak strašně moc článků mám v rukávu. Minulou noc jsem dostala nápad na nový článek. Nikdy jsem nemívala noční můry a byla jsem za to celkem ráda. Ze soboty na neděli jsem ale usnula až kolem 5. hodiny ráno. Asi do 2 jsem byla na notebooku a pracovala na blogu. Normálka. Pak jsem se teda rozhodla jít si lehnout, abych ráno vůbec vylezla z postele. Ráno. Ještě dlouho jsem měla rožlou lampičku a byla na mobilu, sluchátka v uších a ze zoufalství jsem hrála Ninja Fruit. Nakonec mi ale víčka začly padat, tak jsem mobil se sluchátky odložila a zhasla světlo.

V tu ránu jsem uslyšela praskání na půdě a kroky. Přesně nad mým pokojem. Přetočila jsem se na břicho a peřinu obalila všude kolem sebe, kdyby na mě někdo útočil a chtěl mě ukousnout kus těla, nepovedlo by se mu to, to vám garantuju. Další následovalo zavrzání mého křesla, přesně jako když si na něj sedám. Rychle jsem se na něho podívala a jenom jsem viděla přes pokoj přelétnout stín.

Svítí mi sem škvírou mezi žaluzií pouliční lampa, takže v pokoji celkem dobře vidím i v noci. Rožla jsem světlo a chvíli pokoj pozorovala. Zvuky ustaly a nikde jsem neviděla podezřelé pohyby. Tak jsem zase zhasla a jelikož už jsem byla celkem unavená, myslela jsem si, že to byl sen. Nebyl. Znovu se začlo ozývat praskání a v dálce jsem slyšela smích. Takový ten jak z hororů. A do toho hlasy lidí. Otevřela jsem oči a zase jsem viděla ten stín. V rohu za postelí jsem slyšela vrčení a... mlaskání?
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bože! Píšu jak psychopat! Ale přísahám, že tohle všechno se stalo. Nevím co to bylo, ale zbytek noci už jsem nespala. Ležela jsem asi dvě hodiny s rozsvíceným světlem na posteli a přemýšlela co mám dělat. Nakonec jsem zvolila tu nejjednoduší cestu- šla jsem si lehnout k mamce. Ano, jako malé dítě. Ráno mi mamka říkala, že jsem za ní přišla prý celá roztřesená a ubrečená. Moc si z toho už nepamatuju. Ale bylo tak jako když zvíře hledá oběť, pak ji začne lovit a nakonec ji začne žrát. Neříkám, že jsem normální no :DD Bojím se v pokoji vůbec zavřít na minutu oči, protože vím, že se mi to nezdálo. Strašně by mě zajímalo, co to bylo. Doufám, že jsem nikoho teď neodradila :D Ale když.. mě to strašně trápí. A komu jinému se mám svěřit, než na blogu, kde mě skoro nikdo nezná? No? NO?!!!
 


Komentáře

1 Desirée Lydon Desirée Lydon | Web | 30. září 2013 v 15:56 | Reagovat

Páni, to bych nechtěla zažít :D Já strkám hlavu pod polštář při sebemenším podezřelým zvuku :D

2 Aww*:3 Aww*:3 | E-mail | Web | 30. září 2013 v 16:46 | Reagovat

Už nikdy nejdu spát :D okej, půjdu ale se strachem. Já mám strach pořád a ve vše vidím něco strašidelnýho..! :D

3 Livušik Livušik | Web | 30. září 2013 v 17:07 | Reagovat

Ja na takéto veci moc neverím, ale keď je v izbe ticho a ja započujem nejaké pukanie zakryjem sa tiež až po uši :-D.

4 Livušik Livušik | Web | 30. září 2013 v 17:07 | Reagovat

PS: medzi Affs ťa beriem :)

5 Liitokala Liitokala | Web | 30. září 2013 v 17:11 | Reagovat

Něco podobného se mi stalo, když jsme jednou přespávali v takovém velkém postarším domě (zapůjčeném). Taky jsem usoudila, že to nebyl sen a začala jsem ten barák obíhat s taseným... koštětem :-D No, nic jsem nenašla a neumlátila ;-)

6 Marianne Marianne | Web | 30. září 2013 v 17:21 | Reagovat

Obdivuji tě, že jsi to sem napsala :) Já si myslím, že nejsi psychopat. Já občas taky slyším nějaké zvuky akorát ne ty stíny no.. :(

7 ninussdiary ninussdiary | E-mail | Web | 30. září 2013 v 17:44 | Reagovat

Taky se mi stává, že slyším takové podivné věci v pokoji, praskání skříní atd. Ale ještě se mi nestalo, abych něco viděla :O asi bych umřela nebo by mě při nejmenším zavřeli na samotku v blázinci.

8 Less Less | Web | 30. září 2013 v 17:48 | Reagovat

Tyvojooo!:)
To se mi ještě nestalo,ale muselo to být děs.Ještě teď mám husí kůži.
Možná to byly jen vidiny,když si byla přetažená nebo něco z venku a stín mohl dělat nějaké světlo nebo nějak pootevřené dveře.Nejsem detektiv :DD ale schálně bych si o tom bytu/domě něco zjistila.Může to být záhada:DDPřidám se:DD
Ale teď doopravdy,vůbec netuším-.- snad se ti to nebude opakovat.:)))
A máš pravdu nám můžeš říct cokoli a kdykoli<333:)

9 Yawn Yawn | Web | 30. září 2013 v 18:06 | Reagovat

Tak to máš dobrý, já si dát sluchátka, tak mě asi zabijou :D
__
Tak teď neusnu ani já, díky :D Vždycky si na to vzpomenu a to monstrum bude i u mně v pokoji :x

10 Denisa Vargová (16 let) Denisa Vargová (16 let) | Web | 30. září 2013 v 20:10 | Reagovat

Znám ty chvilky, kdy naprosto nevím co mám dělat, protože mám šílené noční můry. Ale nestává se mi to běžně :) jednou se mi zdálo, že začalo hořet a podobné nehezké věci -_- ale neboj to přejde a bude to zas oka :)

11 MuMie.xo MuMie.xo | Web | 30. září 2013 v 20:40 | Reagovat

noční můry nesnáším a ještě víc nesnáším přesně to, když někde slyším zvuky a praskání a všelicos možné i když je to třeba jen papoušek v kleci:DD A to navíc bydlím na zámku kde máme duchy-.- (jo úplně jsem tam nějakého viděla:D, ale beztak tam jsou..) Taky se snažím obalit se peřinou a vůbec se nehýbat až do té doby než mě začne odumírat celé tělo:DD No a nejhorší je když musím jít v noci na záchod:DD bych se posrala.. Naštěstí už se těď ale moc nebojím, dřív když sem byla mladší to bylo mnohem horší, ale musím říct že sem se teď v sobotu dívala na horror a když jsem šla do postele měla jsem trochu bobky:DDD

12 Nell Nell | Web | 30. září 2013 v 20:54 | Reagovat

Klid, neřeš to. Mně se tyhle věci občas stávají; něco, čeho se šíleně bojím, vidím všude. Nejlepší je pevně zavřít oči a zachumlat se do peřiny, tak jak jsi to udělala ty.

13 Baru^^ Baru^^ | Web | 30. září 2013 v 20:54 | Reagovat

Docela jsi mě vystrašila. ;)
Teď se bojím jít do svého pokoje ;D
Ale, mě už se stalo tolik divných věcí...
Někdy někdo chodí po chodbě nebo na půdě, někdy něco spadne a proto když jsem sama doma, zapínám hned muziku abych nic neslyšela ;D

14 alfalfa alfalfa | E-mail | Web | 30. září 2013 v 22:36 | Reagovat

Musím povedať pravdu, že si mi týmto článkom trochu nahnala strach :) Nemám rada tmu, bojím sa jej. Ale uvidíš, že to nič nebolo ;-)

15 Sophie Sophie | Web | 1. října 2013 v 10:08 | Reagovat

Och bože :O Ja sa bojím už len keď počujem prasknúť podlahu (vieš čo myslím :DD) alebo keď hučí chladnička o.O Ja by som od strachu asi neprežila :D Na tvojom mieste by som urobila to isté, ale s tým rozdielom že by som sa strašne bála len pohnúť alebo pozrieť po izbe, čo sa deje :D :D Keď sa to niekedy stane mne, napr. keď zahučí radiátor (to bolo ešte v byte :D) a znie to ako keby sa k tebe niekto približoval xD No mňa by trafil infarkt :D

16 El.Michelle El.Michelle | Web | 1. října 2013 v 10:13 | Reagovat

Jej, celá třesu, nahnala jsi mi strach. Já se taky občas bojím. Jednou jsem se lekla, že někdo sedí na mé židli, ale pak jsem zjistila, že jsem přes ní měla hozený oblečení, takže to v té tmě vypadalo strašidelně :-D Ale to, co se stalo tobě.. to bylo hoodně brutální. Nejspíš bych taky šla za rodičema. Ježiš, mám teď hrůzu. Dnes neusnu :-D

Teď, když čtu ty komentáře tady, tak hodně lidí má spoustu zajímavých "historek". Miluji, když si s někým povídám o těchto strašidelných věcí. Vždy se pak celá třesu a stoupnou mi chlupy na rukách :-D

17 fakynn fakynn | Web | 1. října 2013 v 10:23 | Reagovat

Ježiši :O úplně mě začala všude mrazit :O brrr. Věřím na duchy, takže věřím, že si to viděla a nebyl to jen sen. I když možná nějaký výplod fantazie? U nás taky strašilo, měli jsme tam i vymýtačku, nebo jak se jim říká. Od tý doby už to nění tak hrozný, ale praskání parket a gauče (jako když si někdo sedne) se děje pořád, nesnáším být sama doma .. :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama