Listopad 2013

jedna dvě, Honza jde

28. listopadu 2013 v 17:35 | Rai. |  diary
Lidi co nemají blog nikdy nemůžou pochopit jak je těžký vymyslet nadpis článku -_- Fakt že ten můj úplně přesně sedí k tomu, o čem chci psat :DD A lidi co nikdy nenechali ležet otevřená bebečka na stole zase nikdy nepochopí, jak strašně hnusně druhý den chutnají. Ale je taková škoda nechat je ležet dál na stole, že jsem je stejně sežrala. Nemyslíte si o mně doufám, že tohle s jídlem dělám běžně, že ne? Jídlo se mnou opravdu nepsává v posteli, neučí se se mnou do školy a ani nesídlí v mé skříni. Jen občas někde něco zapomenu a pak už se to nedá jíst. Dobře, o tomhle jsem vůbec psát nechtěla, ale tak člověk se občas potřebuje svěřit se vším, co mu leží na srdci.

Popravdě tenhle článek vzniká ze tří důvodů. Za prvé, potřebuju vyzkoušet, jestli se už články zveřejňují bez problému, za druhé zase chcu něco přidat, aby blog nestávkoval.. a za třetí, potřebuju co nejvíc oddálit slohovku na téma 'Moje neobyčejná propiska' -_- To jen naše učitelka může vymyslet takovou kravinu. Přejdeme k prvnímu důvodu. Několik z vás mi napsalo, že jim články taky nešly zveřejňovat a většinou měli všchni stejné problémy jako já, takže i s obrázky. Taky jsem chtěla napsat na email blogu, ale myslela jsem si, že to blbne jen mně. Pokud se tenhle článek normálně nezveřejní, už tam fakt napíšu. Dvojka, k tomu asi není co dodat. Prostě jsem zase neaktivní. Měla jsem vymyšlených plno článků a když jsem si je postupně ukládala, zjistila jsem, že se neuložil ani jeden.

keep calm and kill blog.cz -_-

26. listopadu 2013 v 18:16 | Rai. |  diary
Stalo se vám už někdy, že ste zasedli ke stolu, položili jste si ruce na stůl a najednou pod rukou muší mrtvolka? Nevím kde se vzala, ale ta chudinka se asi spálila o lampičku a nezvládla to. Oukej, měla jsem teď trošku kolizi na blogu. Včera jsem se pokoušela přidat jednu písničku, ale článek se mně na stránce neobjevil. Tak jsem pak zkusila přdat další dva nemyslné články s obsahem "asfsfgs" a podobně a ty se tam taky neobjevily. Dneska ve škole vlezla na mobil a zjistla jsem, že články už jsou na blogu. Musely se zveřejnit přes noc a já jsem pak vypadala jak debil. Jenomže ani nešly smazat, takže jsem skryla celou stránku. Myslela jsem si že puknu nervama. Doma jsem se to na noťasu pokoušela opravit, ale články zase najednou zmizely. Netuším, jestli se zveřejní tenhle článek. Pokud ne, jebne mě.

crawling

24. listopadu 2013 v 14:49 | Rai. |  diary
Bože. Jsem nehorázně divná. Nevím, co mě tak ovlivňuje, ale už by to mohlo přestat. Jednu jedinou věc odkážu tak rozpitvat do detailu, že mě ještě nasere a potom mám zkažený celý den. Pořád se musím přetvařovat. Mám chuť někomu rozbít hubu, nemám náladu na to, být milá. Ne, nejsem ovlivněná twilight ságou a nehraju si na to, že jsem čerstvě přeměněný upír a mám chuť na krev, ani nic podobného. Spíš jsem asi zvlezla do dalšího stadia puberty :D :D Jinak si to neumím vysvětlit. Plázím se ve svých myšlenkách neznámo kam a přicházím na plno věcí. Zjistila jsem, že jsem se v plno lidech strašně spletla, u některých mě to celkem mrzí. Stačí tahle informace? Nechce se mi to probírat dopodrobna. Tohle je výhoda blogu. Všechno stačí napsat jenom obecně.

Jsem hrozný nervák. Ve všem hledám složitosti a negativitu. Kam se poděl můj věčný optimismus? Připadám si jako schizofrení flegmatikocholerik. Pěkná kombinace. Všechno mně připadá přehnané, všichni všechno moc řeší a všechno je strašně komplikované. Přitom se nic neděje. Pane bože, píšu jako po útoku zombie na můj mozek. To už mi utekl i on? Strašně bych se potřebovala vypsat z toho, jak mi je, ale to nejde. Zaprvé bych vypadala ještě debilněji, než teď a zadruhé bych to ze sebe ani nedokozala dostat. Mám prostě nepopsatelné stavy. A teď zase po dlouhé době využiju anonymity na blogu a napíšu sem, jak se mi v poslední době skoro každý večer zdají sny o tom, jak si pořežu ruku, zmlátím se, jak si pálím kůži. Budím se s myšlekou 'chci si ublížit'. Okej, teď vážně. FAKT NEJSEM OVLIVNĚNÁ ŽÁDNÝM FILMEM NEBO SERIÁLEM. A nejsem zase takový magor, jak vypadám. Jenom mám nehorázně těžký život a všechno se mi hroutí. :DDD Kecám. Díky bohu to tak není. No takže pointa? V tomhle článku rozhodně neexistuje. Už jsem popravdě klidnější, než jsem byla na začátku článku.

i love my mum

20. listopadu 2013 v 17:30 | Rai. |  diary
Celkem se divím, že se zase ozývám dýl jak po týdnu. Co se týče TAGU, někteří napsali, že jsou na něho už alergičtí. Já jsem se k tomu nechtěla přiznat, ale jsem stejného názoru. TAG se objevil snad na každém blogu, na některých i víckrát a už mě tak nějak nudí. Takže se omlouvám těm, jejichž otázky už nevyplním. No a teď ke mně. Měla jsem celkem hrozné období. Každý den se mi stala nějaká nepříjemnost a po celý den jsem měla strašnou náladu, chtělo se mi brečet.. No prostě jsem si připadala jako jedna z těch chudinek, co mají tak těžký život. Ale včera mě to už nějak přešlo a zase mám dobrou náladu. V rámci mých možností. Jenomže ono je těžké mít doboru náladu, když vás s vyjímkou dvou nebo tří lidí serou úplně všichni kolem vás. Je pak těžké se ovládat a být na všechny milá, když se chovají jak dementi. Ale popojdeme dál od mé drsné a cool povahy (-___-)

TAG: Mein liebster blog award (5)

16. listopadu 2013 v 18:26 | Rai. |  Mein liebster blog award
Tentokrát jsem lepší. Neozývám se po týdnu ale jen po.. Eh, nechce se mi to počítat. Prostě od čtvrtka. Tak a jsou tu další otázky. TAG jsem dlouho nepřidala. Tentokárt je od Denisy. Děkuju za nominaci :)

- Jaké je tvé vysněné povolání?
Módní návrhářství. Miluju oblečení a zjistila jsem jak moc toužím po jeho navrhování.

- Čeho bys chtěla v životě dosáhnout?
Teď momentálně bych se chtěla dostat na kvalitní střední školu, dobře studovat, bez problémů se dostat na vysokou a zajistit si klidný život.

cry, cry, cry

14. listopadu 2013 v 21:47 | Rai. |  diary
Není nic rozumnějšího než si večer gecnout s bezdůvodně špatnou náladou k noťasu a začít stahovat nový díl Naruta. V průběhu stahování nalezete na stránky s Narutem a ve spoilerech se dočtete, že vaše nejoblíbenější postava co nevidět zmizí z celého příběhu. Nejspíš napořád. Nevěříte tomu a když se vám díl po 17 minutách konečně stáhne, okamžitě si ho pustíte a s otevřenou pusou sledujete děj. Samozřejmě jste šťastní protože, děj je hlavně o vaší oblíbené postavě. Dojdete ke konci a zjistíte, že spoilery na internetu byly pravdivé a že pravděpodobně v příštím díle ta postava opravdu zmizí. Postava má svá poslední slova a vy chytáte hysterický záchvat.

want to kill all bitches

11. listopadu 2013 v 22:22 | Rai. |  diary
Bože! -_- Jsem neskutečně vytočená. Přemýšlela jsem, že o tom napíšu až ráno, no, že o tom spíš nenapíšu vůbec. Teď mě inteligenta vlastně napadlo jak to můžu napsat ráno, když jdu do školy? No nevadí, detail. Zkrátím to, protože jinak to bude na dlouho. Já a mobil jsme dvě půlky, které tvoří celek, o tom nikdo nemůže pochybovat. Ve škole ho mám neustále v kapse a mám k němu připojená sluchátka. Kdykoliv můžu, špunty narvu do uší a poslouchám hudbu. Takže pořád. Dneska jsme měli poslední hodinu tělocvik a Raiinka chytráček nechala mobil v šatně kde se převlíkáme. Jenomže jsem ho nechala ležet na parapetu a ta třída se nezamyká. Takže byl všem na očích. Ta třída by se měla zamykat, to napadne každého normálně myslícího člověka. Dokonce i mě a to je co říct. Ale paní zástupkyně na tom byla s přemýšlením vždycky hůř. Doufám, že na tenhle článek nenarazí zrovna ona :D

winter season

10. listopadu 2013 v 16:10 | Rai. |  diary
Mám pocit, že jsem tak trochu ztratila schopnost psaní článků, proto jsem v polsední době jen vyplňovala TAGY a nesmírně jsem se užívala to, že mám o čem psát. Nebo spíš co přidávat. Dneska mě ale napadlo téma, které by stálo za to prodiskutovat v mém veleváženém zápisu do deníčku. Nevím, kolik toho napíšu, protože momentálně mi řve do uší Justin Timberlake a sotva se na psaní soustředím, ale nemůžu tu písničku stopnout. Sice je starší, ale miluju ji. Musím ji někdy zase narvat do playlistu. No ale k tématu. Nikdy jsem neměla jedno oblíbené roční období. Na každém mám ráda něco jiného. Na jaře miluju to, že se konečně otepluje a já ze sebe můžu shodit zimní boty, které tak strašně nesnáším a bundy, na létě to teplo, slunko, koupání, prázdniny.. Podzim je asi jasný. Je to nádherné období. Déšť, mlha, barevné listí. A zima? Sníh, teplé čaje, Vánoce a celková ta zimní nálada. Taak jsem vám to všechno vypsala, jste určitě nadšení že víte, co na kterém období miluju :DD

TAG: Mein liebster blog award (4)

9. listopadu 2013 v 15:35 | Rai. |  Mein liebster blog award
Tak jsem si myslela, že kdy zase po týdnu otevírám blog.cz, tak se hned vrhnu na psaní deníčku. Ale nevrhnu. Jsem ze všeho teď tak strašně zmatená, že bych ještě veřejnila něco, co bych neměla. Proto se vrhnu na další část TAGU a hned po dopsání se vrhnu na vaše blogy, na které jsem se zase vykašlala. Ale tenhle týden jsem v tom nevinně, opravdu jsem neměla čas. Tyhle otázky položila Livušik a já jí ještě jednou děkuju za nominaci.

Otázky a odpovědi:
- Aký dôvod si mala k zakladaniu blogu?
Pokud je řeč přímo o tomhle blogu, tak důvodem založení bylo to, že můj předešlý blog objevila jedna holka ze školy a hned se o jeho odkaz chtěla dělit se svými přáteli na fb. Což znamená s celou školou. Ani chvíli jsem neváhala a blog jsem hned zrušila a přešla sem.

nirvana - smells like teen spirit

2. listopadu 2013 v 15:16 | Rai. |  favourite music
Myslím si, že když dojde na tvrdší hudbu, tak tihle pánové nemají konkurenci. A když dojde na vzhled, tak ani v tomhle případě nemají konkurenci. Mluvím hlavně o Kurtovi. Jak může někdo říct, že jejich hudba je strašná? Já je miluju. Byla jsem v sedmém nebi, když je na poslední zábavě zahráli. Myslím, že v tu chvíli mi bylo úplně jedno, že neumím tancovat. Byla jsem tam jen já a Nirvana :D Rozhodně ale lituju těch, co se na můj výkon museli dívat. Nikdy jsem nebyla zrovna pohybově nadaná.

Nikdy jsem nebyla na tvrdíš hudbu. Dokonce jsem jednu chvíli poslouchala i One direction -__- Nevím kdy jsem se takhle zbláznila, ale jsem za to ráda. Myslím že písničky od Nirvany zní o hodně líp než ty od One direction. Nechci nikoho urážet, každému se líbí něco jiného. No, tohle je podle mě jejich nejlepší písnička, proto si rozhodně zaslouží patřit do mého blogového playlistu.