Člověk by si pomyslel, že když jsou prázdniny, tak se alespoň třikrát do týdne ozvu. Možná bych se i ozvala, ale od pondělka jsem byla pryč. Celou tu dobu jsem se těšila, že zase půjdu s někým ven, po dlouhé době. A že nafotím pár fotek, které vždycky stojí za nic, ale mě focení prostě baví. Dneska, když už mám konečně čas, akorát jsem byla zavřená doma. Nemám na nikoho náladu. Zase? Ne, ještě pořád. Mám už delší dobu jakýsi výpadek a vůbec se mi nechce s nikým komunikovat. Chat na facebooku mám neustále vypnutý a to u všech lidí. Ani vlastně nevím, proč tam chodím, když nemám chuť si s nikým psát. Samozřejmě je pár vyjímek, asi tak 4 lidi, ale ty zase nechcu otravovat. Jednomu z nich dlužím velikou omluvu, protože jsem se přestala ozývat a komunikovat totálně. Nejdřív jsem to dělala proto, že jsem se bála, že ze mě budou padat akorát depresivní kecy, ale časem to přerostlo v to, že mi bylo blbé se ozvat proto, že jsem dlouhou dobu nekomunikovala. Achjo, to nedává smysl.
Dnešek jsem pojala kreativně, abych neměla čas na přemýšlení, které by přerostlo v depresi. Já a kreativnost jsme nikdy nebyly kamarádky, ale tak nedopadlo to nejhůř. Vstávala jsem asi ve 12, protože jsem byla nedospaná ze dvou zábav, jedné diskotéky a plesu. Uklidila jsem celý dům a pak jsem se usádlila i notebooku a vytiskla si asi 16 fotek, které jsem potom asi 2 hodiny obstřihovala a lepila na stěnu. Je jich pořád málo na to, aby mě to uspokojilo, ale nemůžu si jich tisknout 50 naráz, protože by taťkovi asi došla barva v tiskárně. Myslela jsem si, že každá půjde jiným směrem, ale kupodivu jsou nalepené celkem rovně a vypadá to fakt dokonale. Bude krása usínat s těma nejúžasnějšíma fotkama nad hlavou. Nevím proč, ale nejvíc toho zabraly fotky z Naruta a AHS. Čím to asi bude? :D







